Pro koho je tento text: pro prodávající i kupující obchodních podílů v s.r.o., investory a poradce, kteří chtějí transakci provést bezpečně a bez skrytých rizik. Projdeme praktická úskalí převodu (souhlasy orgánů, předkupní a převodní omezení, odpovědnost za dluhy společnosti, escrow/advokátní úschova, zápisy do OR) a vysvětlíme, jak nastavit due diligence, aby skutečně odhalila to podstatné – dřív, než podepíšete.

Převod obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným může na první pohled vypadat jednoduše – stačí podepsat smlouvu, podat navrh do obchodního rejstříku a hotovo. V praxi však takový převod skrývá řadu úskalí a rizik, která mohou nezkušeného prodávajícího či kupujícího nemile
překvapit. Často se setkávám s tím, že strany podcení právní prověrku převáděného podílu a kontrolu společnosti, a vystaví se tak zbytečnému nebezpečí. Tento článek proto upozorňuje na některé typické chyby a skryté hrozby při koupi či prodeji obchodního podílu.

SKRYTÉ ZÁVAZKY A DLUHY

Jedním z největších rizik jsou skryté dluhy a závazky společnosti, o kterých nabyvatel při koupi nemusí vědět. Nový společník totiž přebírá firmu i s její minulostí – včetně veškerých dluhů a finančních „kostlivců ve skříni“. Pokud si kupující důkladně neprověří finanční situaci podniku, může ho po převodu
čekat nepříjemné překvapení v podobě nečekaných dluhů. Typickým příkladem je opomenutý daňový nedoplatek, neuhrazené faktury dodavatelům, či dokonce vracení záloh vyplacených původnímu společníkovi. Například pokud společnost v minulosti vyplatila společníkovi zálohy (třeba na podíl na zisku) a nový vlastník podílu o tom neví, může se stát, že bude muset vracet peníze, které sám nikdy
neobdržel. Taková povinnost vrátit dříve vyplacené zálohy totiž „ulpívá” na podílu a přechází na jeho nabyvatele.

Na tyto finanční hrozby je proto nutné myslet předem. Základem by měla být aspoň základní prověrka účetnictví firmy, která odhalí případné dluhy, závazky po splatnosti či jiné anomálie v hospodaření. Rovněž doporučuji vyžádat si od prodávajícího potvrzení o bezdlužnosti společnosti vůči státním institucím (finanční úřad, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny). Tato potvrzení sice nejsou všespásná a nezaručí, že je vše v pořádku, ale mohou výrazně snížit riziko, že na firmu po převzetí „vypadne“ nějaký skrytý dluh. Kromě toho by si kupující měl ověřit i to, zda společnost neručí za závazky jiných osob – například jestli v minulosti neprošla přeměnou (rozdělením apod.), kvůli které by mohla nést křížové ručení za dluhy jiné společnosti. Takové neočekávané ručení může výrazně ovlivnit hodnotu podílu a celkové riziko transakce.

PRÁVNÍ VADY PODÍLU A ZAMLČENÉ SPORY

Další oblastí rizik jsou právní vady spojené s podílem a nepřiznané právní problémy společnosti. Každý obchodní podíl může být zatížen určitými právy třetích osob nebo omezeními, která nejsou na první pohled vidět. Klíčové je proto ověřit, zda prodávající je skutečně vlastníkem podílu a má právo jej
převést. Zápis společníka v obchodním rejstříku je totiž pouze deklaratorní – podíl mohl být platně převeden na jinou osobu, aniž by to dosud bylo v rejstříku zapsáno. Minimem by mela být kontrola seznamu společníků vedeného společností, případně dalších dokumentů, které prokazují vlastnictví.
Zpozornět by měl kupující i v případě, že zjistí, že na podíl byl vydán tzv. kmenový list – v takovém případě jde o cenný papír a převod se řídí zvláštními pravidly, přičemž vlastníkem je ten, kdo má listinu (bez ohledu na údaje v rejstříku). Nesprávné pochopení těchto záležitostí by mohlo vést k tomu, že kupující zaplatí za podíl někomu, kdo už nemusí být skutečným majitelem.

Neméně důležité je zjistit, zda na podílu neváznou zástavy či jiná břemena. Informaci, zda je podíl zastaven ve prospěch věřitele, zda je smluvně zakázáno podíl převést na další osobu, nebo jestli na podíl mají předkupní právo jiní společníci, lze často najít v obchodním rejstříku. V rejstříku bývá vidět také
případná exekuce, která na podíl probíhá. Tyto veřejné údaje ale nemusejí odhalit vše. V praxi se lze setkat s tím, že existují další omezení sjednaná pouze mezi původním vlastníkem podílu a třetí osobou, která nejsou nikde veřejně zapsána. Může jít o soukromé opční smlouvy, dohody typu drag-along či tag-along (tj. práva požadovat společný prodej, přistoupení k prodeji), nebo různá předkupní práva platná jen mezi konkrétními stranami. I když jsou tato prava sjednána „pouze“ jako relativní (mezi stranami navzájem), mohou novému nabyvateli podílu v budoucnu značně zkomplikovat život, pokud o nich předem neví. Proto je na místě důsledná právní prověrka všech smluv a dokumentů, které by taková skrytá omezení mohly obsahovat.

K právním vadám lze přiřadit i skryté závazky právní povahy, jako jsou probíhající soudní spory nebo správní řízení. Stává se například, že prodávající „zapomene” zmínit, že společnost je žalována u soudu nebo sama vede spor s dalším subjektem. Tyto informace se přitom dají zjistit – součástí důkladné due
diligence je vždy i přehled všech soudních řízení, v nichž společnost figuruje. Pokud by kupující takový spor neodhalil a podíl koupil, přebírá tím i problém, o kterém nevěděl, a musí jej následně řešit (často za významné náklady na právní služby či narušení chodu firmy). Zvláštní práva a povinnosti spojené s podílem mohou být také zdrojem potíží – společenská smlouva některých s.r.o. obsahuje nestandardní ujednání, která nemusí být na první pohled patrná. Může jít např. o povinnost poskytovat společnosti další příplatky mimo základní kapitál, různé atypické způsoby rozdělování zisku, odlišná hlasovací práva apod. Ne vždy jsou tato ujednání kvalitně sepsána a v mezích zákona. Kupující, který by o nich
nevěděl, by se mohl slepě zavázat k povinnostem, s nimiž nepočítal. I z tohoto důvodu je nezbytné pečlivě projít zakladatelskou listinu či společenskou smlouvu před transakcí, aby přesně věděl, jaká práva a závazky spolu s podílem nabývá.

FORMÁLNÍ ÚSKALÍ PŘEVODU

Kromě ekonomických a právních rizik je překvapivě častým problémem i formální stránka převodu podílu. Mnoho lidí se domnívá, že stačí si stáhnout vzor smlouvy z internetu a doplnit údaje – a mají hotovo. Takový přístup se ale může krutě vymstít. Smlouva o převodu obchodního podílu musí splňovat určité zákonné náležitosti a formu. Pokud není sepsána správně (např. nemá úředně ověřené podpisy, neobsahuje podstatné údaje apod.), může být neplatná a převod podílu vůbec nevznikne.

Další častou chybou je nedodržení korporátních požadavků vyplývajících ze společenské smlouvy dané s.r.o. Je nutné si ověřit všechna vnitřní pravidla společnosti. Společenská smlouva může například podminovat převod podílu souhlasem valné hromady nebo udělením předchozího souhlasu ostatních
společníků. Pokud by prodávající tento souhlas opomněl získat, a přesto podíl převedl, hrozí, že převod bude napadnutelný či relativně neplatný. Podobně je potřeba respektovat i případná předkupní práva společníků uvedená ve společenské smlouvě – ignorování předkupního práva může vést k právním
sporům a nárokům na náhradu škody. Formálních požadavků je zkratka cela řada a liší se podle konkrétní situace: v některých případech je nutný notářský zápis, téměř vždy musí být podpisy na smlouvě ověřené, a převod se stává účinným vůči společnosti až doručením smlouvy společnosti a zápisem změny společníka do obchodního rejstříku. Zapomenout na včasné podání změny do rejstříku
by znamenalo, že navenek je stále evidován původní vlastník podílu, se všemi souvisejícími důsledky.

Za zmínku stojí i jedna právní záludnost: souhlas manžela/manželky. Pokud prodávající drží podíl, který je součástí společného jmění manželů, je k převodu na třetí osobu potřeba souhlas druhého manžela – a to i po případném zániku manželství, dokud nedojde k majetkovému vypořádání. Jinak může být
převod relativně neplatný. Na tuto skutečnost občas zapomínají jak prodávající, tak kupující. Předejít nepříjemnému překvapení (v podobě žaloby bývalé manželky požadující zneplatnění prodeje) lze přitom snadno: pečlivou kontrolou, zda je podíl v SJM, a obstaráním písemného souhlasu druhého z
manželů.

NEPODCEŇUJTE PRÁVNÍ DUE DILIGENCE

Všechna výše uvedená rizika mají jedno společné řešení – důkladnou právní prověrku neboli due diligence před převodem. V rámci due diligence zkušený advokát (případně ve spolupráci s účetním či daňovým poradcem) prověří právní, finanční i daňový stav společnosti. Cílem je odhalit veškeré skryté
vady podílu, rizika a potenciální problémy dříve, než změníte vlastnictví. Standardem je přezkum klíčových dokumentů: smluv, účetních výkazů, seznamů závazků a pohledávek, probíhajících soudních sporů atd. Výstupem bývá podrobná zpráva upozorňující na zjištěné nedostatky a rizika a doporučující,
jak je ošetřit. Ve velkých akvizicích je rozsáhlá due diligence naprostou nutností a často ovlivní i cenu – pokud prověrka odhalí vážné problémy, může kupující žádat slevu nebo i od záměru zcela odstoupit. Ale i u menších převodů podílů se nevyplatí spoléhat pouze na ujištění a sliby prodávajícího či na záruky ve smlouvě (byť podpořené smluvní pokutou). Pečlivá kontrola klíčových oblastí se dá provést relativně rychle a bez závratných nákladů – a může vám ušetřit obrovské starosti. Minimálně získáte jistotu, že víte, co kupujete, a nepodepisujete smlouvu naslepo.

ZÁVĚR: SVĚŘTE PŘEVOD ODBORNÍKOVI

Jak je patrné, převod obchodního podílu skýtá mnohá úskalí a každá transakce může přinést specifické problémy. Upozornil jsem zde jen na nejčastější z nich, které se v praxi opakují a dají se včas odhalit relativně jednoduchou kontrolou. Stejně jako u každé jiné koupě totiž platí, že kupující by měl přesně vědět, co kupuje a v jakém stavu to je. Převáděný podíl si zaslouží důkladnou „prohlídku“, i když nejde o hmotnou věc.

Pokud plánujete převod podílu ve své firmě nebo koupi podílu v cizí společnosti, neváhejte se na mě obrátit. Rád převezmeme odpovědnost za hladký průběh transakce i odhalení všech právních rizik, abyste se mohli spolehnout, že vás po podpisu smlouvy nic nepříjemného nepřekvapí.